?:definition
|
-
Přítomnost vzduchu v pleurální dutině, s následným smrštěním (kolapsem) plíce, zhoršením dýchání a nebezpečím hypoxie. Vzduch do pohrudniční dutiny proniká např. při úrazu (traumatický p., zevní p.) nebo při roztržení plíce poškozené onemocněním (prasknutí buly při emfyzému), někdy není příčina zřejmá. Pneumotorax bez zevní vyvolávající příčiny se označuje jako spontánní. Stav se projevuje dušností, bolestí na hrudi, suchým kašlem, v těžkých případech pak selháváním dechových funkcí a oběhu. Závažný je pneumotorax ventilový, kdy při každém nádechu vniká do hrudníku vzduch, který se \'ventilově fungujícím\' otvorem nedostane ven; dochází k nárůstu tlaku a kompresi srdce a velkých cév (přetlakový pneumotorax). V některých případech se vzduch sám vstřebá, u jiných je nutný složitější zákrok (odsávání vzduchu, drenáž). Pneumotorax se někdy užíval i léčebně (arteficiální, terapeutický pneumotorax), klasicky při tuberkulóze. (cit. Velký lékařský slovník online, 2012 http://lekarske.slovniky.cz/ )
|