?:definition
|
-
rovnováha mezi kyselinami a zásaditými látkami v těle, tj. mezi jejich tvorbou na jedné straně a vylučováním na straně druhé. Její přesné udržení v určitém rozmezí je nezbytné pro správnou činnost organismu. K mechanismům, které větší výkyvy minimalizují, patří jednak pufry (nárazníky, tlumivé roztoky) vyrovnávající okamžité změny, jednak plíce a ledviny, které mohou poruchy kompenzovat po dlouhou dobu. Za normálních okolností má organismus tendenci se okyselovat - kyselé látky však dokáže pufrovat a vyloučit močí, která je proto obvykle kyselá, oxid uhličitý pak vydýchat plícemi. Porucha rovnováhy ve prospěch kyselin vede k acidóze, porucha ve prospěch zásaditých látek k alkalóze. Oba typy poruchy mohou být vyvolány buď metabolickými ději - (metabolická acidóza či alkalóza), nebo jsou důsledkem poruchy dýchání (respirační acidóza či alkalóza). K vyhodnocení ABR se užívá Astrupovo vyšetření. (cit. Velký lékařský slovník online, 2013 http://lekarske.slovniky.cz/ )
|