?:definition
|
-
Získaná porucha buněčné imunity spojená s infekcí virem lidské imunodeficience (HIV), který napadá buňky nezbytné ke správné imunitní odpovědi (některé bílé krvinky - CD4 lymfocyty, makrofágy), ale i buňky v nervovém systému aj. Přenáší se zejm. pohlavním stykem, krví (transfuze, injekční stříkačky u narkomanů) a též z matky na plod. Vývoj HIV infekce se dělí do 3 různých stadií zejm. podle klinického průběhu a laboratorních hodnot. Laboratorně se sleduje zejm. počet CD4 lymfocytů (3 kategorie podle počtu nad 500, 200-500 a pod 200 buněk v mikrolitru), dále tzv. virová nálož, p24 antigenemie, beta2-mikroglobulin, neopterin. I během bezpříznakové doby je člověk infekční. Onemocnění zatím nelze vyléčit. (cit. Velký lékařský slovník online, 2015 http://lekarske.slovniky.cz)
|