?:definition
|
-
Stav, při němž se na sítnici levého a pravého oka vytvářejí nestejně velké obrazy, což může narušovat vnímání obrazu, popř. vést k diplopii. Vzniká při větším rozdílu v refrakci mezi oběma očima, např. při jednostranné afakii; srov. anizometropie. (cit. Velký lékařský slovník online, 2013 http://lekarske.slovniky.cz/ )
|