PropertyValue
?:definition
  • Onemocnění tepen, při němž se v jejich stěnách ukládají tukové látky (viz aterom) a druhotně vápník, čímž je tepna poškozována, ztrácí pružnost a dochází k jejímu postupnému zužování (až obliteraci) s následnou ischemií příslušné části organismu, popř. k její ruptuře či vzniku aneurysmatu. Nejnápadnější bývají tyto změny na koronárních tepnách srdce (ICHS), tepnách dolních končetin (ICHDK), mozku, ledvin atd. Onemocnění vzniká působením řady klinicky patrných rizikových faktorů, k nimž patří zejm. vysoká hladina krevních tuků (zvýšený LDL cholesterol a naopak nízký HDL cholesterol), hypertenze, kouření, obezita, diabetes, zvýšená hladina homocysteinu v krvi (není všeobecně uznáváno), stres, nedostatek pohybu. V patogenezi (v časné fázi) se výrazně uplatňuje endotelová dysfunkce. Roli mají zánětové děje, růstové faktory a jiné cytokiny. Pro vývoj komplikací je důležitá stabilita aterosklerotického plátu, jehož ruptura může vést k vzniku nasedající trombózy a provalení ateromových hmot. Léčba a. je dosud zaměřena především proti komplikacím či naopak rizikovým faktorům, zejm. ovlivnění lipidového metabolismu. U žen se výskyt a. zvyšuje po menopauze. K odstranění již existujících zúžení se užívá např. angioplastika či stent. (cit. Velký lékařský slovník online, 2017 http://lekarske.slovniky.cz)
?:hasCUIAnnotation
?:hasGeneratedBy
?:type

Metadata

Anon_0  
expand all