?:definition
|
-
Zkr. TK - tlak, kterým krev působí na stěnu cév, zejm. tepen. Zdrojem TK je činnost srdce čerpajícího krev do aorty, která slouží jako pružný rezervoár krve. TK v průběhu srdečního cyklu (systoly a diastoly) stoupá a klesá, nejvyšší hodnoty dosahuje v systole (systolický t.), kdy je také objem krve v aortě největší. (cit. Velký lékařský slovník online, 2013 http://lekarske.slovniky.cz/ )
|