?:definition
|
-
Lalůčkový zápal (zánět) plic, šířící se z malých průdušek a postihující nepravidelně jejich okolí. K původcům patří streptokoky, stafylok, hemofilus, Enterobacteriaceae, P. aeruginosa, anaerobní bakterie. Okolní plicní sklípky (alveoly) se zalévají zánětlivým exsudátem a stávají se nevzdušnými. Nemoc se projevuje celkovými příznaky (horečkou, únavou, schváceností), kašlem s vykašláváním. Lze ji prokázat rentgenologicky a větší ložiska i auskultací plic. Projevy bývají méně bouřlivé než u pneumonie, ale záleží na celkovém stavu pacienta. Léčí se antibiotiky. (cit. Velký lékařský slovník online, 2017 http://lekarske.slovniky.cz)
|