?:definition
|
-
Část zadního mozku uložená v týlní oblasti dutiny lební. Je nezbytný pro udržení svalového napětí (viz tonus), pro rovnováhu a koordinaci pohybů. Vývojově má část vestibulární (archicerebellum), spinální (paleocerebellum) a cerebrální čili korovou (neocerebellum). M. se anatomicky skládá ze dvou hemisfér a střední nepárové části (vermis). Je tvořen šedou a bílou hmotou; šedá hmota tvoří kůru (na níž lze rozlišit tři vrstvy) a jádra (ncl. dentatus, emboliformis, fastigii, globosus). V kůře jsou mj. patrné Purkyňovy buňky. Má spojení s míchou, vestibulárním aparátem a jádry, s jádry zadních provazců, jádry hlavových nervů, olivou, retikulární formací; vlákna z mozečku vedou rovněž k vestibulárním jádrům, retikulární formaci, dále do thalamu, ncl. ruber. Vycházejí z kůry, větš. se přepojují v mozečkových jádrech. (cit. Velký lékařský slovník online, 2018 http://lekarske.slovniky.cz)
|