?:definition
|
-
Těžká porucha až ztráta sluchu znemožňující příjem zvukových informací. Postihuje jedno nebo obě uši. Převodní porucha sluchu - porucha převodu zvuku ze zevního ucha na ucho vnitřní, obv. ve středním uchu. Pacient slyší lépe vysoké tóny než nízké. Percepční porucha sluchu - porucha vlastního vnímání zvuku ve vnitřním uchu, sluchovém nervu nebo v příslušných oblastech mozku (poslední se někdy označuje jako centrální). Pacient slyší hůře vysoké tóny, resp. šepot ve srovnání s hlasitou řečí. Příč. vrozená onemocnění, vlivy některých toxických látek a léků (srov. ototoxický), akustické trauma (barotrauma), záněty ucha či CNS, náhlé cévní příhody v oblasti vnitřního ucha, těžké formy otosklerózy aj. (cit. Velký lékařský slovník online, 2013 http://lekarske.slovniky.cz/ )
|