PropertyValue
?:definition
  • Šok vznikající v důsledku sepse, zejm. způsobené gramnegativními bakteriemi. Častěji vzniká u osob se zhoršenou imunitou. Jako u všech typů šoku je těžké narušení cirkulace, kriticky snížená perfuze tkání, vyústěním je mnohočetné orgánové selhání. V patogenezi se uplatňují četné cytokiny a mediátory (TNFalfa, interleukiny, histamin, serotonin, prostaglandiny aj.), které jsou uvolněny z buněk, zejm. makrofágů, působením bakteriálních produktů, např. endotoxinu. S. š. má ráz šoku distributivního, zpočátku je patrná výrazná vazodilatace a minutový srdeční výdej může být zvýšen (hyperkinetická cirkulace), kůže je teplá a zarudlá. Dodávka kyslíku a odstraňování zplodin z tkání je však narušeno (krev částečně proudí arteriovenózními zkraty). Později dojde k vzestupu periferní rezistence, hypoperfuze se ještě prohloubí, dochází k selhávání orgánů a ostatním známkám společným pro šok. Může dojít i k hemokoagulačnímu rozvratu (DIC). Léčba musí být intenzivní s monitorováním vitálních funkcí, podávají se účinná antibiotika, je třeba odstranit nekrotická ložiska apod. (cit. Velký lékařský slovník online, 2015 http://lekarske.slovniky.cz)
?:hasCUIAnnotation
?:hasGeneratedBy
?:type

Metadata

Anon_0  
expand all