?:definition
|
-
Osteoporóza je systémové onemocnění skeletu charakterizované: snížením kostní hmoty a poškození kostní mikroarchitektury. Osteopenie je lehčí forma ztráty kostní hmoty. Zvýšené riziko fraktury při minimálním traumatu; nejčastější místa ztráty kostní hmoty a následných fraktur jsou hrudní a bederní obratle, žebra, horní část stehenní kosti, dolní část radia. Až do vzniku fraktur se kromě ztráty výšky a kyfózy obvykle neprojevuje žádnými příznaky nebo symptomy. Patogeneze: genetika; užívání léků; dieta; rasa; pohlaví; životní styl; fyzická aktivita. Typ 1 (postmenopauzální) je nejčastější; vzniká v důsledku deficitu pohlavních hormonů; zvýšeného uvolňování/odpovědi prekurzorů osteoklastů a zvýšeného odbourávání kostní hmoty oproti tvorbě; snížení trabekulární kosti vede ke zvýšenému riziku Collesovy fraktury a fraktur obratlů; deficit estrogenů může způsobit vyšší citlivist kostí k parathormonu, vedoucí ke zvýšenému uvolňování vápníku z kosti, snížení renální exkrece vápníku a zvýšené produkci 1,25-dihydroxyvitaminu D; deficit pohlavních hormonů může také zvýšit produkci cytokinů ovlivňujících osteoklasty. Typ 2 (senilní) se vyskytuje u obou pohlaví; snížení tvorby kostní hmoty a snížení renální produkce 1,25(OH) D3 se objevuje v pozdní fázi života; ztráta kortikální a trabekulární kosti vede ke zvýšenému riziku fraktur kyčle, dlouhých kostí, obratlů. Typ 3, sekundární při medikaci nebo při jiných stavech, které způsobují zvýšenou ztrátu kostní hmoty různými mechanismy. Jako přibližný ukazatel síly kostí se často používá měření kostní denzity. WHO definuje osteoporózu jako snížení kostní denzity o 2,5 směrodatné odchylky od průměrné kostní denzity mladých bílých žen. Markery kostního obratu (kostní izoenzym alkalické fosfatázy, osteokalcin, prokolagenní peptid typ I a močový hydroxyprolin) se někdy používají k monitoraci odpovědi na léčbu.
|