|
?:definition
|
-
Hypokalemie znamená koncentraci plazmatického draslíku (K) menší než 3,5 mEq/l, způsobenou snížením celkových zásob draslíku v těle nebo abnormálním vstupem draslíku do buněk. Hypokalemie může být způsobena sníženým příjmem draslíku nebo častěji excesivními ztrátami draslíku ledvinami nebo gastrointestinálním traktem. Mezi léky, o kterých je známo, že způsobují hypokalemii, patří diuretika, laxativa, antibiotika, mineralo a glukokortikoidy, a beta-2 mimetika. Klinické příznaky závisí na míře deplece draslíku a patří mezi ně svalová slabost, svalové křeče, fascikulace a paralytický ileus. Při těžké hypokalemii vzniká hypoventilace a hypotenze. Při sérové hladině draslíku menší než 3 mEq/l vznikají typické EKG změny, mezi které patří deprese ST, aplanace až inverze vlny T a elevace vlny U. Při výraznější hypokalemii se T vlny progresivně snižují a U vlny zvětšují. Hypokalemie může způsobit arytmie např. komorové nebo supraventrikulární extrasystoly, komorové nebo supraventrikulární tachyarytmie a a-v blokády 2. nebo 3. stupně; může eventuálně dojít i ke komorové fibrilaci. Léčba se provádí perorální substitucí draslíku v denní dávce 20-80 mEq, pokud nemají pacienti EKG změny nebo těžké příznaky. Při hypokalemických arytmiích je draslík ve formě chloridu draselného podáván do centrální žíly v maximální dávce 40 mEq/h, vždy pouze s kontinuální srdeční monitorací; rutinní iv infúze by neměla být rychlejší než 10 mEq/h.
|
![[This page as RDF]](https://research.tib.eu/covid-19/static/rdf-icon.gif){kind=icon}